|
|
 |
Název: Vše není černobílé
Děj:Dávné kamarádky. Každá jiná, přesto obě stejné. Tak podobné vlastnostmi. A přesto každá stojí na jiné straně. Každá bojuje za něco jiného. Jenže ani jedna není úplně zlá a ani jedna úplně hodná. Jak se bude vyvíjet vztah mezi těmito dívkami??
Postavy: Bellatrix Black Lestrange, smrtijedi a ten idiot, co jim velí. Katrina Párkrová (na straně dobra), Fénixův řád a jejich představitel (Brumla), bystrozoři
Autoři: Tija a Hanička moje zlatá (mollyhana)
|
|
 |
|
|
|
Tija píše všude ČERVENĚ
mollyhana píše vždy MODŘE |
|
Ahojky!
Tohle je MOJE OKNO. Chachá! Okno blbostí! ^^ Tákžé jsem nenormální (mno... všichni jsou normální tak já budu nenormální) z Ostravy , která má ráda HP, Naruto, Japonsko, seriály, zvířata, oblečení, černou barvu, normálnost,...
Ráda píši povídky a tak zde píši s Tijou. Má webka je www.carodejkahanka.estranky.cz sice tam momentálně nepíšu , ale zase hned budu! |
|
Vítám všechny, kdo sem zavítali.
O sobě nic psát nebudu (radši). Tyto povídky jsou přestěhovány z Tija123.estranky.cz moje povídky si můžete přečíst na tija12.blog.cz.
Loučím se se všemi, kteří ještě z tohoto uvítání neusli a přečetli si ho až sem. |
|
Když už se blížím ke splnění svých snů, vždycky se objeví někdo, kdo mi ten sen rozšlape na maličké střepy. A ať se snažím jak chci, ty střípky nadějí už nikdy nedám dohromady.
Vždy jsem šla a vždy půjdu za svým snem.
Život je tak krátký, že se nestačíme usmát, ale tak dlouhý, že zakusíme bolest.
Řekni, co si myslíš a budeš nenáviděn. Udělej, co uznáš za vhodné a budeš odsouzen. Dělej, co všichni chtějí a staneš se figurkou na hracím poli.
Je těžké být individualitou, stát si za svým a bojovat za to, ale vydrž.. a jednou si řekneš: Žil jsem tak, jak jsem chtěl!
Žij každý den, jako by byl poslední.... a nezahazuj šance, keré bys už pak nikdy nedostal.
Když se člověk vydá po stezce srdce, stojí to často zpočátku dost síly a slz se prosekat trním a houštinami. Když se však proseká, je živý. Když člověk naopak uvízne na pohodlné široké cestě zvyku, nestojí ho to moc námahy, jen se stává živoucí mrtvolou.
Život je jako plavání v moři, jednou za čas tě smete vlna ke dnu.
Život je tak krátký. Bohužel nebo bohudík?
Každý z nás alespoň jednou toužil změnit svět. Ale co když právě mi jediní jsme Ti, kteří tu moc – moc změnit vlastní svět – nemají? Chcete změnit svůj svět? Dejte ostatním šanci, aby změnili Vás. Na každém z nás už pak je zvolit si, kterým směrem...
Život je takový, jaký si ho uděláme my sami a ne takový, jaký nám ho dělají ostatní.
Nejhorší na životě je, že vám pořád dává vybrat… a většinou jsou ty možnosti jen dvě a jedna horší než druhá.
|
|
|
 |
|
| |
|
|
